Duben 2010

Some wrong been done, he done it first.

30. dubna 2010 v 22:41 | Habala |  Kytaristi a jejich mistrovský díla
To jako Frank. Frank Zappa. A oni, to jako ZPZ band s Dweezilem v čele, to po něm jenom opakujou. Ale musim se přiznat, že se mi to od nich líbí víc, než od Franka. Ta jejich verze je totiž taková.. No, prostě jiná. Vyvolává ve mně divný pocity, jako žádná jiná písnička, co jsem kdy slyšela (nebo aspoň si takovou nevybavuju)... Takovou zlomyslnost a zároveň lítost a zároveň obdiv. K Frankovi, že to složil a napsal a tak, i k tý kapele, že to zahrajou. A i k Dweezilovi, to jeho sólo je úžasný... (Tohleto je zvlášť hezký, i celkem dobře natočený.) Běhá mi z toho mráz po zádech...
Tady je teda jediná verze týhle písničky, kterou jsem našla na youtube, a která se mi tak líbí - zapomněla jsem napsat, že se jmenuje The Torture Never Stops. Bohužel to tam neni až do konce... Ale hlavně, že je tam celý to sólo. Pan Zappa mladší je vážně dobrej. Zpívá opět Napoleon Murphy Brock.

Tady je to pro porovnání od Franka.

Jenom takový zbytečný zajímavosti: Poprvý byla vydaná na albu Zoot Allures (podruhý na Thing-Fish), kde (na tom prvnim) měla ale trochu jinou podobu. Kromě toho, že jí (samozřejmě) zpíval Frank, byla sice celá téměř stejná, jako je tahle živá verze... Ale během ní byl slyšet křik ženskejch hlasů. Byly to hlasy jeho manželky Gail a jedný její kamarádky, kterou si na nahrávání přizvali. (Prej byla děsně úmorná práce odstranit z tý nahraný stopy všechen smích.) Mělo to bejt mučení, co jinýho... Sám Frank, když se ho ptali, o čem je písnička ,,The Torture Never Stops", odpověděl, že ,,Um... It's about torture not stopping." Franka nenávidějící soudy to ale samozřejmě označily za pornografii. 
Kdyby vás náhodou zajímal text, tak je tady.

Tak dobrou noc.

,,No stairway."

26. dubna 2010 v 22:15 | Habala |  Asi nezařaditelné...
Málokdy se stává, že sem dávám dva články za den... (Spíš nikdy.) Tenhle bude takovej nerozhodnej. Celkově dobrý, ale... Ta ženská na to prostě nemá. Já pořád nevim, co si o tom vlastně myslet. Vy už jste to slyšeli, že jo? Co tomu říkáte?
Mary J. Blige, Steve Vai, Orianthi, Randy Jackson, Travis Barker 
"Stairway to Heaven"

Já nevim... Nevim. Nelíbí se mi to. I když možná trochu... Nevim. Každopádně ta ženská na to nemá.
Musim si to trochu nechat uležet v hlavě. Ta kapela je možná dobrá, ale co se mi vůbec nelíbí, je ta popová (nebo rytmnblůzová nebo jaká) zpěvačka, ta Mary J. Blidge. Taky mi na tom docela vadí ta transpozice. Ta kytara prostě tak nějak ztratí to kouzlo, jaký má v původní tónině. (Z původního A to šoupli do D, no nezlobte se na mě, ale to už mi přijde fakt hodně.) - Další důkaz, že ta ženská na to nemá... A vždyť ona na to nemá ani cit, sakra!
Kdyby vás to někoho zajímalo, (ale spíš ne, co? :)) tu je video z nahrávání. -> http://video.yahoo.com/watch/7323379/19129200 Měli tam i orchestr, ó, no né, jaká to nádhera... Pche. Výsledek?
No nic. Ještě musim zdrbnout kytaru. Teda, já jí drbat nebudu, ale zase zkopíruju jeden komentář z youtube (Když oni to tam píšou tak výstižně... Koneckonců nadpis tohodle článku je taky citace z jednoho komentáře tam.): ,,When you have S.Vai in a band, you don't let an unskill guitarist play the lead guitar." S tím naprosto souhlasim, hehe.
No nic. Dobrou noc.

Rychle editováno: NÉÉÉÉ! Co to jako...?! Takže vyhrává negativní názor. (,,Tak řeknu prostitutka, Hlaváčku...")
A stejně má vlasy jako jedna naše fyzikářka.

I Can't Quit You Baby

26. dubna 2010 v 15:19 | Habala |  Hudba
Zdravim.
Dneska jsme byli v Praze. V Rudolfíně. Jezdíme tam čtyřikrát za rok. Dřív mě to docela bavilo, ale začíná to bejt čím dál tím nudnější... A dneska extrémně. Včera jsem si totiž večer pustila ten koncert Zeppelinů z Royal Albert Hall, ten z roku 1970... Takže se ani nedivim, že po něčem takovym mě to Rudolfínum nebavilo. :) A to jsme, prosím, poslouchali Requiem od pana Mozarta (sorry a díky). Šestistej dvacátej druhej. Pff...
Ale tím koncertem (samozřejmě tím Zeppelinovským) jsem úplně unešená... A sice mám radši kytary než bicí, to je jasný, že jo, ale i přesto mě děsně zaujalo to Bonzovo sólo, ten Moby Dick... Jeho je taky škoda....
Tak fajn. Dám sem tu I Can't Quit You Babe. (Ale ta neni originál od nich, že ne?) Z tý jsem byla tak paf, že jsem si jí po skončení pustila ještě jednou. Hlavně ten začátek, ten je úžasnej.
Hu, těm to klape. A zase budu citovat jeden komentář z youtube: ,,eargasm???:D" - to má 19 zelenejch palců.
Tak se mějte fajn.

Bébert Orchestra

24. dubna 2010 v 20:56 | Habala |  Hudba
Posloucháte někdo Český Rozhlas 3?
V dnešní době podle mě nejlepší rádio... Teda z těch, co chytám na mobil. :) Odjinud nějak nemám možnost nebo spíš příležitost to poslouchat. Ale ani to vlastně nepotřebuju, protože právě na tom třetím rozhlase dávaj hodně zajímavý hudební pořady. A úplně nejzajímavější je jeden pořad, myslim že Hudební Fórum se jmenuje, kterej vysílaj každej den od čtvrt na dvanáct do půlnoci. O pracovní dny je tam vážná hudba (i experimentální vážná hudba), ale co je (pro mě) důležitější a zajímavější - v sobotu a v něděli je tam jazz a hromada jeho odvětví, etno, folk, taky experimentální hudba ale spíš z těchhle směrů... apod. Dneska třeba tam má bejt o nějakym perkusionistovi.
Ale minulej tejden, v sobotu, to bylo sakra dobrý. To jsem pak ani nemohla usnout. Byl tam nějakej pan Yves Lambert, francouzskej muzikant, a jeho Bébert Orchestra. To bylo něco... Hráli tam ale nahrávku koncertu z nějakýho Womex festivalu z minulýho roku, kde to bylo padesátkrát lepší něco, než co maj ty ukázky na tubě. Nikde jinde je bohužel nemůžu najít. :/ Achjo. 





Ještě jich tam na tubě několik málo je, tyhle se mi z toho mála zdály tak nějak nejlepší. Jinde, než tam, jsem je bohužel nenašla (teda já jsem je nějak moc zažraně nehledala), ale takhle to vypadá o hodně slaběji, než to, co hráli v tom rádiu. Pamatuju si takový úryvky z jedný věci, co tam pouštěli, znělo to, jako kdyby si zahráli Reinhardt a Grappelli na folkaře, ale ta zrovna jak na potvoru na tubě neni.
Ale tak kdybyste někdy měli možnost je slyšet, tak je neodmítejte. (Jasně, určitě si to budete pamatovat...) :)) Tak nazdár.
A zkuste si to někdy naladit.

Úůů, mama.

23. dubna 2010 v 19:56 | Habala |  Asi nezařaditelné...
Nazdár.
Dneska jenom rychle. Pusťte si tohle. Je to fakt sranda. Fakt... No aspoň teda já se tomu smála jak... (nenapadá mě vhodný slovo... prostě jako já, stejně blbě a hlasitě, jako se vždycky směju). 
Jo a je to nějakej Rick Miller. To je tam vlastně napsaný.


Jo a nějakej dobrák si dal tam na tubě v komentářích práci s tím, že to všechno, co tam je, vypsal:
,,1) Bob Dylan 2) Neil Young 3) Michael Bolton 4) Cory Hart 5) Willie Nelson 6) Johnny Cash 7) Jon Bon-Jovi 8) Robbie Robertson 9) Neil Diamond 10) Aaron Neville 11) Dennis DeYoung 12) Barney the Dinosaur 13) Steven Tyler - Aerosmith 14) Any annoying lead guitarist 15) Meatloaf 16) Brad Roberts - Crash Test Dummies 17) Tom Petty 18) Beck 19) Fred Schneider - The B-52s 20) Brian Johnson - AC/DC 21) James Hettfield - Metallica 22) Mick Jagger - The Rolling Stones 23) Ozzy Osbourne 24) Julio Inglesias 25) Bobby McFerrin 26) Andrea Bocelli 27) Guns 'n' Roses."

Tak se mějte.

Pacific 231

18. dubna 2010 v 11:13 | Habala |  Hudba
Nazdár... Tak co, nadejchali jste se popela a kouře ze sopky? :)
No jo. Mám dobrou náladu, konečně je hezky, navíc mi kamarádka ve čtvrtek půjčila elektrickou kytaru (kopii stratocastera od ňáký značky Clifton, je tmavě modej a nádhernej a hraje se na něj úplně samo), tu teda musim dneska vrátit, ale i tak z toho mám furt radost.
A vůbec, čtvrtek byl skvělej den. Dostávali jsme známky a přestože to, co jsem já dostala, neni žádná sláva, mám z toho radost. Hlavně ze dvou předmětů, který jsem v pololetí měla podstatně horší (líp by to asi vypadalo, kdybych napsala, že jsou podstatně lepší, než byly v pololetí...). A jak to dopadlo u vás?
Jo a ještě ve čtvrtek (proto sem vlastně píšu) jsme měli hudebku... Konečně začíná ta hudebka nabírat obrátky! Teda, ne, že by mě snad dřív nebavila, to ne. Ale teď se to tam začlo hemžit slovama jako dodekafonie, disonance, atonalita... Neoklasicismus. Tyjo. Mě to strašně baví - líbí se mi skutečnost, že může bejt hudba totálně bez pravidel.
Poslouchali jsme toho docela dost, ale nejvíc (a fakt hodně) se mi z toho líbila tahle věc: Pacific 231 od pana Arthura Honeggera. Je to první díl z třídílnýho cyklu symfonickejch vět (celý se to jmenuje Pacific 231, Ragby, Movement Symphonique) a má to bejt o parní lokomotivě, jak projíždí krajinou. Hu... Teda hůůůů.

My little interstellar overdrive

9. dubna 2010 v 20:22 | Habala |  Hudba
Nazdár, jak žijete?
Před pár dny jsem byla v knihovně a koukala jsem, že tam maj pár knih o Pink Floyd, myslim, že tři. (Bohužel jsem si žádnou z nich nepůjčila, neměla bych to kdy číst... (Ale takový velký bibli s názvem Notografie jsem neodolala, hehe... Ale je to magořina.) Necham si Floydy na prázdniny, nebo prostě na někdy, kdy bude víc volna.) Jednu knihu teda měli o PF celkově, jednu snad jenom o The Wall celkově a jednu o Sydovi Barretovi celkově. Jak jsem do nich tak nakukovala, nejvíc mě zaujala, čemuž se sama divim, právě ta o Sydovi. Psali tam, že se s nim ve studiu nedalo pracovat a tak... Ale že si ho ostatní Floydi drželi. To je od nich hezký. Taky jsem tam ale zahlídla - a to mě zaujalo nejvíc - odstavec, ve kterym byly hned dvě věci, o kterejch jsem už někdy slyšela. První z nich je jméno Arthur Lee a druhá je Interstellar Overdrive, kterou jsem si po příchodu z knihovny musela hned zase pustit... A že prej, když jí ten Syd skládal, inspiroval se právě jednou věcí od toho Arthura Lee (nebo Leeho?), a to prej nějakou My Little Red Book. Hu. Tak jsem si jí (až teď) našla... No, je tam nějaká podobnost.

Arthur Lee a Love - My Little Red Book ->

Pinky Floyd - Interstellar Overdrive ->

A ještě jsem našla teď jinou verzi Interstellar Overdrive... (A líbí se mi víc!) O tý píšou, že je na albu. Ale já na tom albu, co mám stažený, mám tu verzi vejš, u který je ale napsaný, že je nahraná jako B strana k Arnold Layne... I když kdoví, co to mám. :) Jsem z toho jelen. Nevíte někdo, jak to je...?

I Know You're Here

5. dubna 2010 v 21:17 | Habala |  Kytaristi a jejich mistrovský díla
Nazdár... Píšu, dokud to jde. Od zejtřka tu na to začnu zase kašlat.
Dokopala jsem se (respektive byla jsem dokopána) k tomu, abych šla fakt se Psem ven. Šla jsem s nim na pole (Chtěla jsem si to střihnout šikmo přes pole, ale Pes asi něco cejtil a odmítal tam jít... Škoda.) a na koleje a jak zapadalo to slunce a jak začíná všechno zelenat a jak tam nikde nikdo nebyl, tak jsem musela uznat, že je fakt hezky a že možná začnu věřit tomu, že už je jaro, a měla jsem z toho dobrou náladu... Tak dobrou, že jsem ani nedokázala Psovi něco poručit a radši jsem šla tam, kam chtěl on.
A v tý dobrý náladě mě ze sluchátek podporovala tahle věc. Je to takový pozitivní, ne...?
A má tam pěkný pyžamo.
Vim skoro prd, o čem je ta zpívaná část... Stejně je mi to celkem fuk, ta mě moc neba, je totiž taková... Nechci napsat popová, já proti popu nic nemám... Ale jiný slovo mě nenapadá. Fajn, je popová. No ale to, co tam s tou kytarou (kytarama?) předvádí před tou zpívanou částí a po tý zpívaný části (ale hlavně před, že jo), to je fakt machrovina, panečku. (...A konečně něco, k čemu se fakt hoděj ty kýčovitý lístečky, co má na hmatníku.)
Jo a nevim, jestli má cenu to psát, ale napíšu to, jen tak pro sichr - je to písnička I Know You're Here od Steva Vaie a je to z toho koncertu G3 z Denveru, co teď vyšel v novinách a kterej se mi povedlo sehnat a kterej jsem si ještě nepustila, jelikož máme v tahu mechaniku. (Teda ona přehrává, ale jenom přepalovaný věci... Holt se nám přizpůsobuje, no. :))

Viděla jsem Beatles, už můžu umřít.

4. dubna 2010 v 12:22 | Habala |  Asi nezařaditelné...
,,Ladies and gentlemen, the Beatles!"
,,ÁÁÁÍÍÍÍÍÍÍÍ!"
To tam bylo puštěno na začátku z pásky a na pódiu, kde už byly připravený všechny kytary, na který brouci hráli, i s těma VOXama, který brouci používali, se objevili ti, na které jsme se tak těšili. The Beatles! Teda, revival z Kladna. Ale lidi, teda, to byl fakt nářez. Fakt jim to klapalo.
Neumim psát recenze, ani jsem to nikdy nezkoušela, takže prostě jenom sepíšu, co si vzpomenu, že se tam dělo.
V první části na sobě měli ty saka, ve kterejch hráli Bítláci asi v první půlce šedesátejch. Začli myslim s Please Please Me, po ní následovaly věci jako Please Mr. Postman, Eight Days a Week, She Loves You,  ale i Roll Over Beethoven od Berryho, kterou Beatles taky hráli. A bylo to skvělý už od začátku. Lidi tam tancovali, bratr Oik zpíval a řval na mě, že ,,To je muzika, co?", a kamarád Kráťa, díky kterýmu jsme tam vlastně s Oikem šli, se na nás po každý písničce otáčel se zvedlym palcem na tý ruce, ve který zrovna nedržel pivo, a smál se jak šílenej. Ten, co dělal Lennona (nepamatuju si jejich jména) v jednu chvíli seskočil z pódia a běhal s kytarou mezi lidma... Tak jsem si řikala, že kdyby tohle udělal pravej Lennon v tý době, asi by ho zabili mnohem dřív. Pak byla přestávka, během který pouštěli na plátno záznam písničky Twist and Shout z nějakýho Cavern Clubu v Liverpoolu. 
Po přestávce přišli převlečení do těch kostýmů.. Co ani, se přiznám, nevim, kdy měli. Někdy v půlce šedesátejch...? Prostě do tadytěch. A hráli věci jako Help!, Another Girl, I Need You, Rock'n'Roll Music, Nowhere Man a tak. To byl taky nářez.
Ale největší nářez byla poslední část, která samozřejmě následovala po další přestávce, během který pouštěli části soundtracku k flimu ,,Help!" a Within You Without You. Pak přišli na jeviště v těch oblecích z Seržanta Pepře, který nazvali pyžamama, a s nalepenejma knírama. Ty si ale během první písničky strhli. Ten, co dělal Harrisona, měl dokonce i ten barevně pokreslenej stratocaster. Bomba. Jo. Hráli věci z těch feťáckejch dob (ale i tak se mi ty novější líbí nejvíc...), třeba Come Together, Sergeant Pepper's Lonely Hearts Club Band (obě části, jedna lepší než druhá, v tý první dokonce i s tou části na trumpety - teda na klávesy), Let It Be, Lucy in the Sky with Diamonds, Something, ale hlavně poslední (a přídavky) Twist and Shout, Yesterday (po který "McCartney" otočil kytaru a na zadní desce měl napsáno ,,APPLAUSE", možná za tim byl i vykřičník), Hey Jude (ná ná ná....deset minut, rozděleno na sekce pro balkóny, lidi dole a lidi vepředu, který měli podle Bítláků už tolik piv, že jsou z toho na balkoně, protože zpívali, i když neměli...:))...Nářez (Kolikrát v tomhle článku už jsem tohle slovo použila?). Pak bohužel "Lennon" oznámil, že víc toho neumí, přestože na jejich oficiálních stránkách maj v repertoáru napsaný i věci, který včera nehráli... Jasně, tlačil je čas. Ale končili zbytečně...
Po nich měl totiž hrát s rakovnickym QR Bandem Viktor Sodoma, kterej ale do jedenácti nedorazil, přestože prej měl přijet v sedum. Tak nevim. Každopádně QR Band, kterej hrál rock'n'rollový cajdáky (převážně od Elvise, z těch jeho filmů), mě moc nebavil... Děsně to tam po skončení Beatles revivalu degradovalo, tak Oik dopil pivo a šlo se domu. Ještě předtím ale "Lennon" rozdával promo dývka s nahrávkou koncertu ze Slanýho. Ještě večer jsme si ho pouštěli na televizi, ale neni to ono (to se dalo čekat), dokonce to z toho vypadá jako úplně jiná kapela...
Ale z toho živáku mám úžasnej a nezapomenutelnej zážitek... A musim napsat, že ten, co dělal McCartneyho, je docela dobrej. Dokáže hrát jak normálně na pravo, tak i jako levák, tedy jako pravej McCartney.
Akorát jsem na sebe naštvaná, protože jsem se tam snažila něco málo natočit na mobil, ale nějakym nedopatřenim jsem to neuložila.
No, snad jsem napsala všechno, už je to dost dlouhý. Četli jste to někdo? :) Stejně to ještě prodloužim o písničku. Já jí neznala, ale včera, když jí hráli (a byl to nářez), se mi začla dost hodně líbit. Je to Come Together z alba Abbey Road (ď. Oiku)... Šš.

Keep on rockin'...!

2. dubna 2010 v 22:42 | Habala |  Kytaristi a jejich mistrovský díla
Nazdár, nazdár... Tohle musim napsat, mám fakt radost...!
Včera vyšli zase v novinách G3. Tentokrát koncert z Denveru z roku 2003, kde hráli spolu Joe Satriani jako první G (samozřejmě), jako druhý G Steve Vai (taky samozřejmě) a jako třetí G Yngwie Malmsteen. A jestli se vám ten předchozí vyšlej, ten z roku 2005 z Tokia a s Petruccim, líbil a nebo jestli vám neni líto šedesáti korun, doporučuju ho sehnat. Tenhle koncert mám taky staženej (a je úžasnej) a sama sobě se divim, že se těšim jak malý dítě na to, až těch (skoro...?) posledních šedesát korun, co mi z kapesnýho zbejvá, utratim za něco, co už doma mám. Ale za tu kvalitu to stojí. I když nám teď blbne mechanika, takže mi to asi půjde přehrát jenom v televizi a to se mi moc často asi nepovede si pustit tam... Ale prej tam budou i bonusy. Hmm...
A navíc zejtra jdeme s bratrem Oikem na beatles Revival, na ten se těšim taky...
No hergot, já snad dneska ani neusnu. :)
Jo. Tak tady je ochutnávka (dobrou chuť) z toho koncertu. (Tu je kdyžtak odkaz na něco o tom.) Je to písnička Rockin in the Free World od Neila Younga. Už jsem si jí sem sice jednou dávala, ale to už je dávno, takže jí sem klidně dám znova... Dyť je to nářez, tak proč ne.
Normálně se mi moc nelíbí, jak Satriani zpívá, ale k tomuhle ten jeho zpěv sedí perfektně...!


Budu se modlit (no to zas ne..), aby to měli v trafice.
Tak dobrou noc.