Červen 2010

Háďata

30. června 2010 v 22:08 | Habala |  Hudba
Nazdár, nazdár...!
Tak a je to. Dva měsíce volna. Tak jsem se na to, až skončí škola, těšila, že je mi teď líto, že už jsem se dotěšila. Teď mám pocit, že mám před sebou dva měsíce nudy s tatínkem, Oikem, maminkou a Psem (s nima teda samozřejmě nuda neni, ale myslim to tak, že jiný lidi kolem nebudou). Snad aspoň někdy budou mít čas kámošky... (Jacqueline jede na půlku července a celej srpen pryč, ach jo.)
No nic. Ještě zdrbnu to obávané vysvědčení. Je to lepší, než jsem čekala. Zázrak.
Tak.
Dostahoval se mi Zappův film Baby Snakes z roku 1979. Mám silný podezření, že on byl ten Frank opravdu geniální. Je to perfektní, je to sranda, občas (hlavně během těch koncertních částí) stíhám jenom zírat s otevřenými ústy, tlemit se jak pitomá a klepat nohou nebo nohama nebo i rukama nebo i hlavou (když mi nepadaj brejle) do rytmu. Má to ale jednu nevýhodu - nemám k tomu titulky. Kupodivu jsem tomu tak nějak rozuměla, ale přece jenom některý části těch jejich dlouhejch rozhovorů nebo jen Zappových monologů nebo hulákání členů kapely na sebe v šatně pro mě zůstávaj děsně nesrozumitelný... Nevíte někdo, kde by se daly sehnat? Třeba i anglický nebo slovenský, přinejhorším německý, to je fuk. Já nenašla žádný.
Ten klávesista je Tommy Mars.
Jedinou věc bych tomu filmu vlastně vytkla (ačkoliv na to nemám právo... A navíc, vytkla je silný slovo, to zas ne...), a to ty animovaný pasáže. To mě moc nebavilo. Ale zase byla sranda poslouchat u toho tu hudbu, když jsem si představila, jak to nahrávali... :)

A jinak, co vy, jak jste na tom se známkama a s volnym časem?

Ou jé!

28. června 2010 v 20:49 | Habala |  Hudba
Nazdár, nazdár!
Teď mam radost. Jak už jsem psala, kytaru mi tatínek a maminka zaplatit nechtěj, ale nepsala jsem proč. Někdy před pár měsícema jsem byla donucena nechat si do pokoje nastěhovat novou skříň. Asi pět tisíc stála. Sice jsem jí nechtěla, ale bohužel potřebovala, ta stará byla fakt na nic. Tak mám novou skříň. Tím pádem v blízký době nemám nárok na žádnou takovou drahou věc. A navíc, stejně je teď na řadě Oik. :) Jasně, to chápu... Ale i tak se nevzdám. Navrhla jsem tatínkovi, že bych dvacet měsíců dostávala poloviční kapesný a tím si tu kytaru časem zaplatila vlastně sama. Hurá, sláva, jupí, juchů a podobné citoslovce v tomto smyslu - řek mi, ať jí teda přinesu ukázat. Tak doufám, že mi jí Petra půjčí... Tak mi znova držte palce. :))
A pro dnešek si sem dám Chickenfooty. Zahlídla jsem je totiž náhodou v neděli ráno v televizi, dávali klip na Sexy Little Thing a to mě tak naladilo, že je poslouchám zase pořád... Ale hlavně tahle věc se mi začla líbit - Oh Yeah se jmenuje. Když slyšim ten riff, chce se mi skákat po jedný noze.
(Tahle živá verze má něco do sebe, ale přece jenom to možná zní trochu líp na albovce...)

Tmavomodrý Strat

26. června 2010 v 13:27 | Habala |  Hudba
   Nazdár, nazdár...
   Tak jsem včera byla na takovym nekontrolovanym třídním výletě na koupališti. Spolužáci tam i spali v chatkách, já šla na noc domu... Asi jsem byla poprvý opilá. Teda aspoň Oik na mě měl pořád nějaký připomínky. Ale já nebyla, opravdu. Jenom jsem chvíli měla po půlce kelímku růžovýho vína a ochutnávání kamarádčinýho džusu s vodkou (škoda džusu) trochu lepší náladu, než je zdrávo. Nejsem zvyklá pít a ani si zvykat nechci. Bohužel jedna kamarádka, která taky pije alkoholické nápoje v minimálním množství jednou za půl roku, to přehnala. Naštěstí už je prej v pořádku, jen má opičku... A asi pořádnou gorilu, protože večer jsme jí pozvracenou sotva stavěli na nohy. Já to nechápu, proč to dělá (nalila do sebe najednou asi půl flašky slivovice.) Holky řikaly, ať si toho nevšímám, že je zamilovaná... Já si dycky myslela, že když je někdo zamilovanej, tak je spíš šťastnej. No nic.
   Ale potkala jsem tam Petru, kamarádku ze základky. Ona má elektrickou kytaru. Taky nějakou kopii Stratocastera a taky je tmavě modrej, jako ten Jacquelinin... A fakt docela kvalitní, její táta jí ho prej koupil od někoho, kdo na něj hrál v Brutusu. Ale ona na něj Petra vůbec nehraje. Celejch těch asi pět let, co ho má, se jí chudák válí opřenej vedle skříně ve futrálu s rozbitym zipem a práší se na něj... Ha, řekla jsem si. Využila své veselosti a drze jsem se zeptala, jestli by ho nechtěla prodat. Ale víte co? Ona jo! A navíc jenom za dva tísíce, a to i s kombem dokonce. Já tomu nemohla věřit. Bohužel mě radost přešla, když jsem přišla domů. Maminka s tatínkem totiž nebyli moc rádi. No, uvidim. Prej ho chce táta nejdřív vidět.... Sakra, držte mi, prosim, palce. :))
   Jinak, mám opět radost z Oika, zkusil si včera sám od sebe pustit Franka Zappu. Tak tady dám jednu věc od něj. Teda dvě. Dvě v jednom... To, jak to přejde z Camarillo Brillo na Muffin Mana je úžasný.
Kytarista s žlutym Stratocasterem je Adrian Belew a zpívající velkej černoch je Zappova osobní gorila John Smothers a je to z roku 1977.:)

Purple night

24. června 2010 v 18:51 | Habala |  Kytaristi a jejich mistrovský díla
Nazdár, nazdár!
Mám novej objev. Jmenuje se Steve Morse.
Totiž, já si zatim od Deep Purple hledala spíš jen ty starší věci, kde s nima hrál ještě pan Blackmore. Ale před několika dnama jsem na youtube narazila na nějaký novější videa, právě s Morsem, a teda musim říct, že ty jeho sóla jsou úžasně promyšlený a užasně znějící a... Prostě pěkný. A ten jeho Music Man taky, zvlášť ten modrej burst s černou krytkou...
Tohleto je Black Night, která se jim tu děsně povedla (teda z toho, co jsem viděla na tý tubě, se mi líbila nejvíc). Je to nářéééz.... Jo. Akorát ten koncert nemůžu nikde najít... Ráda bych ho viděla v celku.

Jinak, dobrá zpráva pro dnešní den: Joe Satriani chystá nový album, který má vyjít někdy kolem října. (Chcikenfoot prej taky něco připravujou, ale spíš až na příští rok.)
A nejlepší zpráva pro dnešní den: Joe přijede třetího listopadu tohohle roku do Prahy! Uau! Prej do tý Tesla Arény.
A špatná zpráva pro dnešní den: já tam nebudu. Když mě maminka nechce pustit ani na Queenie, protože je to přes noc, tak mi asi těžko dovolí i něco jinýho. A to ještě nekoukám na cenu lístků. (Ony teda prej v roce 2008, kdy tu byl pan Satchafunkilus poprvé, stály přibližně kolem šesti nebo sedmi stovek, ale tak řekněte si z ničeho nic o šest nebo sedm stovek, že jo...)

I'm a bliiind man...

20. června 2010 v 19:40 | Habala |  Hudba
Čaute, všichni.
Zjistila jsem, že mám problém. Takovej úplně pitomej, kterej řeší každej puberťák - co budu dělat po gymplu?
Mám z toho takovýho velkýho a tmavě fialovozelenýho hovnivála v hlavě a docela se ho teď štítim. Strčila mi ho tam teď maminka, když se o tom začla bavit. Oik už má jasno, ten se má. Chce jít na nějakou historickou školu. Teda školu historie. Ten se má - dokonce by moh prej i na univerzitu, kdyby chtěl. Já mu ten jeho mozek fakt musim závidět. Se má... Se maj i ostatní, s kym tak mluvim, tak všichni už věděj, kam by chtěli. Jen já, pitomec, kterýho nic nebaví a nezajímá, pořád nic. Ach jo. (Navíc mě teď maminka vyděsila tim, že by si mě představovala v nějaký cestovní kanceláři...)
Tak když už jsem se o tom takhle zakecala (sorry), tak by mě zajímalo, jak jste na tom vy s vašima představama budoucího vzdělávání? (A ty, Robko, jak jsi se rozhodovala, kam půjdeš a čim budeš, smím- li se zeptat? :))
Se picnu, poslední dobou se tady na tom blogu čím dál tím víc zakecávám... To jsem dřív nedělala. Kdyby to bylo aspoň o něčem zajímavym. Pff... No nic, pusťte si tuhle věc, je to When a Blind Man Cries od Párplů, sice jí určitě všichni znáte, ale i tak. Je hezká... Ale smutná...

Us and Them

19. června 2010 v 11:22 | Habala |  Hudba
Nazdár, nazdár...
Tak už je to tady - do konce srpna (a možná i pár dní v září) se nemusim učit! ...Ba ne, něco určitě budu muset. Ale už jsme napsali poslední písemku (ta byla z hudebky a příští tejden bude poslední hudebka a jelikož od třeťáku hudebka neni, tak to asi bude moje poslední hudebka v životě...:( Nevim, co budu dělat bez mýho nejoblíbenějšího předmětu) a z fyziky mě včera pran profesor nezkoušel a v pondělí, kdy by byla poslední možnost, tam nebudu (jedem do Rudolfina na Orffovu Carminu Buranu, na to se docela i těšim) a pak už se zavíraj známky... Jo, nejradši bych si za ten svůj přístup dala facku, ale když já mám prostě takovej uvolněnej pocit svobody, připadám si jako nějakej anarchista na školu. :) No dost pomlouvání školy.
Musim si sem dát tuhletu věc, je totiž fakt nádherná. Taková uklidňující. Opravdu, vždycky, když si jí pustim, tak hned ty varhany na začátku mi vymelou díru do mozku a celou dobu, co to posloucham, mam v hlavě vakuum.
P.S.: Koukejte na tohle... Normálně Flying Véčka moc ráda nemám (samozřejmě kromě toho Hendrixovýho pokreslenýho), ale tohleto je krásný.

Perfect Strangers

14. června 2010 v 20:42 | Habala |  Hudba
Tak jsem je nakonec sehnala. Ty Párply z devadesátýho třetího. (Díky :))
Ale že to bylo dlouhý. V trafikách tady (teda v těch asi pěti, co jsem byla) to neměli. Až v jedný ve Strašecí. Jenomže to bych to nebyla já, abych si nekoupila něco jinýho, než jsem chtěla... Strčila trafikantce do ruky peníze (stálo to jenom 48 korun a mě to nebylo vůbec divný) a běžela jsem na autobus a z něj pak domu honem si to pustit. Bylo to CD z roku 2006, náhodou taky z Montreux... Hlavně, že to tam všechno je hned vepředu napsaný, já blbec si to nepřečetla. Naštěstí mi to druhej den v pohodě vyměnili (měli kupodivu i ten koncert, ta trafika se mi začíná líbit) i přesto, že už to bylo rozlepený (aspoň jsem si to mohla přepálit, než jsem jim to vrátila :))... Ach jo. Ale nakonec ho mám, to je hlavní. A už jsem si ho i pustila. Akorát jsem ho neviděla celej, protože zaprvý jsem u toho (nechtěně!) žehlila a zadruhý koukal i táta, kterejch chtěl vidět jenom Child in Time, Smoke on the Water a nějakou detektivku, kterou dávali tou dobou za chvíli, takže mi některý části přeskakoval. Ale zase mi to doprovázel zajímavejma komentářema o hammondkách a různejch zvukovejch efektech a nechtěl mi věřit, že má Blackmore vydlabaný pražce (nemohla jsem si vzpomenout, jak se to jmenuje... Teď jsem to našla - scalloping. Stejně si to nebudu pamatovat.)... A taky komentoval Gillanovu ,,dámskou halenku". :))
Zase jsem ukecaná... Zkrátka, začla se mi líbit tahle věc. Už od menu toho dývka.

Tak zase dobrou noc.

Les má zejtra narozeniny.

8. června 2010 v 20:40 | Habala |  Kytaristi a jejich mistrovský díla
,,Speed is the least important of all. Anybody can sit down and practice until they get to play fast. But it's what you're saying that's so important." Má pravdu ten člověk. A zejtra by slavil, kdyby tady ještě byl, polokulatý narozeniny - devadesátý pátý. Všechno nejlepší... Byl to génius. Geniální génius. A každej člověk, kterej se někdy dotknul elektrický kytary - co dotknul, kterej někdy slyšel elektrickou kytaru! - by ho měl obdivovat. Povinně. 
Vždyť si to poslechněte, jak on hraje, no hergot... Neskutečně válí. Když na něj koukám, skoro se až stydim, že se mi líbí víc SG než LP... :)
P.S.: Holky, co hrajete, TOHLE by se vám možná mohlo hodit.

Jethro Tull

6. června 2010 v 10:15 | Habala |  Hudba
Tak rychle nějakej článek, ať tu ty fotky nestrašej.
Začli se mi líbit Jethro Tull... Teda, slyšela jsem od nich asi tři písničky včera na youtube, ale ta asi nejznámější, Aqualung, kterou už jsem určitě někde slyšela, ta se mi líbí nejvíc. Akorát se stydim za to, že jsem úplně nějak zapomněla na existenci týhle kapely. Až teďko v pátek, když jsem po delší době zase jednou koukala na Bigbít, tak je tam pustili (a mimo nich taky Floydy, Zappu, Zeppeliny, Sabbaty a rakovnickou rock'n'rollovou chlastačkovou skupinu Brutus, na kterou ale nechodim, protože nepiju, ale hudbu maj dobrou). Tak tak nějak. Jsou dobrý, ne?
Akorát když slyšim ten riff, tak se mi vždycky vybaví Zappova Billy the Mountain, nevím proč...

Další události dnešního dne: nejdřív špatná. Včil jsme v řiti, umřel pan Smoljak... :( To je mi fakt líto, nečekala bych to. Zajímalo by mě, co bude s DJC.
A taky mi teď došlo, že jestli je dneska šestýho, tak má pan Steve Vai narozeniny. Přesně půl století mu je. Všechno nejlepší, že jo?

Neobvyklej článek

5. června 2010 v 13:26 | Habala |  Asi nezařaditelné...
Tak jo. Přidám sem jeden takovej neobvyklej článek (teď mě napadlo, že jsem se nějak úplně vykašlala na tu rubriku o kytaristech...). Holky mi už totiž poslaly ty fotky z Queenmánie, tak vám něco ukážu... Jasně, že vás to zajímá.:))
Red Special

Dala jsem je pod perex, ať to tu nezabírá místo a čas načítáním.



Víte, pane, to já nemůžu. Já jsem totiž strašnej lenoch.

3. června 2010 v 17:01 | Habala |  Hudba
To je fakt. Furt se jenom válim. (A když jsem si vzpomněla na tu větu, co mám v nadpisu, dostala jsem děsnou chuť na maliny.)
A už mě pomalu přešla ta Queen mánie. Ale zase teď ujíždim na týhle věci od Deep Purple (kteří se mi líbí čím dál tím víc), ze který mám taky neustále dobrou náladu. Hele, a ještě tři tejdny a pak dva měsíce volna, juchů! Už mám naplánováno, co budu dělat, hehe. Škola mi o prázdniny bude začínat minimálně v deset nebo i později a vyučování bude tak dlouhý, jak mě to bude bavit. Ráda bych se během prázdnin konečně naučila aspoň trochu hrát z not a pak taky nějak si zaběhat a zapamatovat aspoň některý ty stupnice. Brigádu mít nebudu (takže ani peníze na kytaru a tím pádem ani kytaru, ááchjo), takže času bude dost.
Jsem se ňák zakecala. Tak zas nazdár.
P.S.: Zase takovej něco jako vtip: http://greatnez.be/top10exam/funnyanswers.htm