Srpen 2011

Varování: tento článek může obsahovat fotky!

15. srpna 2011 v 15:29 | habala |  Asi nezařaditelné...
Nazdár!
V sobotu jsme byli na těch Blůefektech v Lounech. (Nemůžu si pomoct, vždycky, když slyšim název tohohle města, vybaví se mi ,,o hře Ohře Louny" a začnu se trochu a pitomě smát.) To bylo ták... Tó, no. Víte co. Vůbec celej den, pogováním mezi lehce trsajícíma dámičkama na revivalu Abby počínaje a padnutím na postel doma konče. Jacqueline a Soudruhu Hackerovi se dokonce povedlo strhnout k pogu pár lidí, do mě jenom strčil (docela silně, mám modřinu na rameni) nějakej opálenej děda, ať toho necháme, že tam jsou děti. Měl recht, celý ty zábrany vepředu byly ověšený znuděnejma cikánskejma dopubertyjdoucíma dětma s lízátkama ve tvaru dudlíku ze stánku odvedle v rukou. To se bohužel nezměnilo, ani když na pódium nastoupil revival floydů (Echoes of Pink Floyd). Protože asi po deseti minutách začínali na druhý scéně Efekti, museli jsme běžet. Ale hned první Cymbaline mě dostala a další a další taky a už když jsme při Arnold Layne odcházeli, bylo mi jasný, že na tenhle ryvajvl si zajedu buď v září na Stochov, nebo v říjnu do Berouna. Nebo na obojí...
Effekti zrovna hráli Sluneční hrob, když jsme se přiřítili do davu (během koncertu jsem z druhý řady přímo před Hladíkem byla nějakým způsobem odsunuta do čtvrtý nebo pátý řady uprostřed, všimla jsem si toho ale, až když dohráli). Jestli někdy zjistim, že ještě před nim zabrnkal Hladík Čajovnu, asi se... trošičku. Dál byl koncert úžasnej a neuvěřitelnej a a a nemá cenu to popisovat, kdo jste na nich ještě nebyli, hned jak budete mít příležitost, mazejte na ně, a vy, kdo jste byli, mazejte taky.
Zapomněla jsem napsat jednu věc. Před nima, ještě než jsme šli na hlavní scénu na Floydy (a Abbičku), hrála kapela Joe Purple (podle plakátů Joe Puprle) - dobrá, fakt. (-Víte, kde je Rakovník? -Jo. -Tak tam někdy poblíž přijeďte! -Jo, sme tam už hráli v Letišti nedavno... -Kdy? -Asi před pěti lety. -To jsme byli ještě malí!) A když hráli, viděli jsme, jak za pódiem zastavilo auto a z něj vylez Hladík. Tak jsme hned kmitali za nim s kecama o zabavování podpisů a trsátek. Přeřval Džoua Puprle, že ať počkáme, že až potom, až dohrajou. Soudruh Hacker na něj vybaf, jestli by si s nim moh potřást rukou. Samozřejmě, že jsem se hned opičila. Musim říct, že takhle pevnej stisk má málokdo.
Tak se přenesem v čase zase na koncert, spíš na jeho konec. Jen slezli z pódia, už jsme byli vzadu. Výsledek je následující (jako obvykle se omlouvám za kvalitu fotek, lepší už to asi nikdy nebude):
Podpisy - nahoře Wojtěch Říha, pod nim Václav Zima, vedle Honza Křížek a dole Radim Hladík, jeho trsátko a kytara.


Hladík je nevyfotitelnej. Nahoře muj jedinej pokus o vyfocení BE, dole Soudruh Hacker s panem Hladíkem.

A ještě kousek Jacquelinina intervijů s panem Kytaristou:
J: Čím jste chtěl bejt, když jste byl malej?
RH: Doktorem.
J: Jaký kapely posloucháte poslední dobou nejraději?
RH: Tak nějak nic, poslední dobou jsem nejčastěji musel poslouchat naše nahrávky a sebe, tak už toho mám plný zuby.
Neni to doslova (Snad jenom ta jeho první odpověď jo.) a neni to nic světabornýho, ale... Potěšilo to. Snad někdy uslyšíme ty zvuky, kterejch už má plný zuby.
To je asi všechno.Omlouvám se, že je to dělší, než jsem chtěla.

P.S.: Robko, četlas ...a výstupy do údolí ? Ano-li, co ty na to?

Nevymyslitelnej/nevybratelnej titulek aneb Článek tří chutí a vůní

8. srpna 2011 v 20:08 | habala |  Kytaristi a jejich mistrovský díla
Nazdár!
Sorry za ten nadpis, dneska jsem byla zatažena do čínské restaurace, poprvé a asi i naposled...
Mám novej objev (Teda novej... Už jsem ho objevila asi podesátý, schválně, že ho zase zapomenu, dokud si od něj neposlechnu někdy náhodou další věc.), jmenuje se Andy Timmons a musim říct, že je fákt dobrej. Kdyby měl někdo z vás v plánu pustit si právě jedno video z tohohle článku, něchť si pustí tohle.:) (A já jsem právě napsala asi nejzbytečnější větu v historii tohohle blogu... A teď znova... A teď to byl naštěstí jenom ekvivalent...)

A taky jsem právě zakopla o jednu kapelu - Robka to určitě zná - Zepparella se jmenující, je to revival Zeppelinů celej složenej z bab. Nezdá se mi to až zas tak špatný, naopak se mi to zdá docela dobrý, samozřejmě to nemá takovou tu šťávičku, jakou má originál, ale revivaly by se neměly srovnávat s původní kapelou, protože to většinou bejvá nesrovnatelný, že jo... Předtim měly jinou zpěvačku. Ta byla (teda zdála se mi) slabší, ale When the Levee Breaks s ní se asi i dá, je tam někde dál, když si to rozblíte na YouTube... Maj tam celkem hodně věcí.

A taky si nemůžu nezajásat, že má moje zlatá drahá milovaná kytara novej kabát. Jsem na ni ták pyšná, že sem snad někdy hodim její fotku. A už mám kombo. Akustický od švagra. Zas jen pujčený, ale stejně - jak často já to doma zapnu... Ale nějakej distortion si koupit prostě musim. Až ho budu mít, budu ták pyšná, že sem snad někdy hodim jeho fotku. A taky nemůžu nezajásat, že Jacqueline si koupila akustickou basu značky Ibaňéz a je to velmi dobré - lepší než 3+ !
Ahojte.
P.S.: Taky se vám při prvním načtení stránky (na blozích.cz) ukazujou v různejch článcích jiný videa, než tam patří? (Právě jsem zjistila, že už ne jen při prvním...)
P.P.S.: V sobotu hurrrááá na Effekty do Loun! Pojeďte taky, bude prča.