Článek nevalné úrovně, ale valných emocí, dojmů a zážitků a tak aneb Mendosíno, mendosíno, bóléjů těé ráádě, jinanojíó, éééé....

10. listopadu 2012 v 20:57 | Habala |  Asi nezařaditelné...
Nazdár.
Tak jsme včera byli na těch Pražácích. To byla taková bomba! Zase hrajou! Jsou zpátky!
Jeli jsme dřív, abychom se s těma lístkama na stání dostali někam dopředu, ať aspoň něco málo vidíme. Před Výstavištěm jsme byli ve čtyři. Tři hodiny času před náma, nikde ani noha. Až na jednoho chlápka, kterej vypadal jak Dan Bárta, šišlal a sháněl vývrtku. Neměli jsme.
Tak jsme tři hodiny, který utelky jak půlhodinka, seděli venku, v klidu cucali vaječňáček na srandu, hruškovej džus na chuť, Jirka šel odnýst dvě velký plastovky pití, o kterejch nevěděl, že je s sebou nemá tahat, protože mu je vezmou, k takový zídce před tipsportteslahypernovaplusprima arénou, o který nevěděl, že na ní choděj sparťanští hoši chcát... A najednou jsme stáli před dveřma a blížilo se otevření sezamu. Byli jsme jedni z prvních tří skupinek lidí, který pustili dovnitř, šoupli jsme lístek do skeneru nebo co to je, na kterym bylo napsáno, že jdeme na PRAZSKT VTBER... - Zkrátim to, prostě jsem stála vepředu v první řadě, hned u zábran, úplně přesně naproti Pavlíčkovi, no kvůli těm zábranám a pyrotechnice asi čtyři metry od něj, a nemůžu tomu uvěřit. On to opravdu JE génius. To neni možný, jak on hraje. Přísahala bych, že za celý ty dvě a půl hodiny, nebo jak dlouho hráli, se na tu kytaru ani nekouk - neustále pevně zavřený oči nebo upřený někam do pryč a hrál jak... Chtěla jsem napsat něco jako bůh nebo pánbůh, ale nechce se mi dávat Pavlíčka do jedný souvislosti s timhletim... No... Prostě je dobrej, sakra dobrej. (Nejlepší.)

Trsátko sice nemám, žádný neházel (Čok jedno hodil do míst, kde jsme stáli, ale nenašli jsme ho, a že nás ho hledalo hodně. Buď zapadlo mezi desky podlahy, nebo ho někdo rychle sebral a dělal, že taky hledá.) a když jsme ke konci skandovali ,,PAVLÍČEK! PAVLÍČEK!" a docela dost lidí za náma se přidalo, asi nás přes všechen ten hukot pískot jekot tleskot neslyšot. Ale neva. Aspoň podpisy mám - Olča byla na tý autogramiádě v Bontonlandu. Má podepsanou i basu, respektive akustickou baskytaru respektive kytarový kontrabas. A já dokonce mám i věnování od Čoka: ,,Tento autogram Ti věnuji." Mrzí mě, že jsem si o to nemohla říct sama. Škola. Škoda.
Teď jsem si vzpomněla na jeden moment, kdy Pavlíček hrál sólo a stál přitom před tou obrazovkou, kde jim běhaj (asi) texty, a Olina nebo Jirka nebo někdo prostě mi povídá: ,,Že von hraje guitar hero!" To mě fakt rozesmálo. No co. Pavlíčka zase rozesmálo (nebo aspoň to teda vypadalo, že se směje nám), jak jsme se lekli, když jim tam při Oldovi bouchla pyrotechnika. Nás taky. A taky nás rozesmál Čok, když si konečně všimnul podprdy, kterou mu Olina (a fakt speciálně jemu, proto je super, že si jí všimnul fakt právě on - i když, přece jenom je to Čok, kdo jinej by si ji bral) hodila už nějakou chvíli před tím, a přišel na přídavek na pódium s tou podprdou pověšenou za ladící kolíky basy. Našla jsem na youtube video, kde je vidět něco, čeho jsem si předtím nevšimla - on si ji vzal už když se klaněli, hodil si ji přes rameno, spadla mu, tak ji tak nějak držel a zkoušel si jestli by mu byla a tak... Prostě Čok.
Za co jsem vděčná Kocábovi, je zaprvý to, že za celej koncert se jedinym slovem nezmínil o politický situaci, zadruhý to, že na sobě neměl nakreslený tetování, peroxidovou paruku a podobný kraviny, co nosil na koncerty PV II, a zatřetí je to to, že přesto, jak je údajně arogantní (prej i na tý tiskovce/autogramiádě se choval nesympaticky nasraně), mi tady přišel docela v pohodě.
Jo, předkapela. Ta nebyla. Byl tam nějakej akordeonista, nevim jakej, ale hrál fakt dobře. Lidi po něm házeli mince, taky jsme is hodily korunou, ale někteří ho vypískávali. Po asi čtvrt hodině hraní zalez. Ale teda s pořádnym potleskem, to jo. Pak si s PV střihnul ke konci Chvastouna, na kterýho si dokonce i Kocáb vzal masku Ropotáma, přestože už tam jeden Ropotámo byl celej koncert - na začátku Hraběte X to dokonce vypadalo, že ten Ropotámo je Kocáb, dokud se nezačla otvírat rakev vepředu na pódiu a z ní teprve nevylez Kocáb. Asi bych měla zmínit i to, že opravdu hráli nejdřív celou Straku v hrsti, tak, jak jdou ty pecky za sebou na albu. Při poslední písničce Nádraží (která mě nikdy nebavila, úpřímně, přeskakovala jsem ji, ale která mi dneska hraje celej den, od chvíle, kdy jsem se vzbudila (a že sakra brzo, kterej chytrák si vymyslel, že budeme mít školu o víkend!!) v hlavě a já místo toho, abych se snažila si "zpívat" něco jinýho (od PV!), to ještě podporuju tim, že když mi nehraje v hlavě, hraje mi ve sluchátkách, a to teď právě už asi po sto sedmdesátý osmý)--- To je závorek, soráč přecedo, začnu větu znova: Při poslední písničce Nádraží přešli z živýho hraní tak plynule do playbacku, že to vůbec nebylo znatelný. Úžasný. Na playback samozřejmě nehráli. Na ten se šli uklonit a převlíct a napít a osvěžit a vorazit. Zůstal tam jenom Jirka Hrubeš, kterej bubnoval celou Straku, a na ten konec Nádraží, ze kterýho udělali docela atmosferickopsychedelickoboží smyčku, navázal ještě božejším sólem, ke kterýmu se pak připojil Klauda Kryšpín, kterej pak pro změnu bubnoval skladby z desky Výběr, který hned potom následovaly. Ale vrátim se ještě ke Strace: hádejte, kdo přišel na pódium v bílym kvádru s kamennou tváří pronést slova ,,Haló, Soukup. Haló?" To asi fakt nikdo nečekal.
Přeskočme Výběr, kterej byl perfektní (,,UŽ ZASE NIC NEDĚLÁŠ?! ZAS NIC NEDĚLÁŠ?!!?" nebo ,,PECH!!!!!" nebo ,,AHÁÁÁÁÁ!" - tož chraptili jsme poté krásně), ještě bych si tu chtěla poznamenat, že ten pocit, jakej jsem měla, když mi během Oldy došlo, že to přece neni možný, že to fakt slyšim naživo, ten byl... Ten teda byl.

Zkrátka, byl to jeden z nejlepších koncertů, co jsem kdy zažila, ne-li nejlepší.

Pár fotek, ukradenejch od Pepy (stála jsem hned vedle něj) z atlasu hub, fotil to mobilem, proto jsou tak kvalitní:
Ropotámóóó a maestro Kocáb
Pohled na génia (jo a těch kytar, co vystřídal, to byla nádhera všecko)
Pokus o zachycení Čoka s Olininou podprdou

Konec... Jo - na to křeslo si pak Pavlíček sednul a Kocáb s nim začal točit, divim se, že pak Pavlíček došel zpátky bez spadnutí z pódia. A taky v tu chvíli Hrubeš poskakoval a hecoval dav, dokud nepřiběh Kryšpín a nepolil mu hlavu vodou.
Prostě sranda od začátku do konce.

P.S.: Jak já bych vám přála vidět ty animace, který za nima promítali během Můj koníček...
P.P.S.: Dokážete si představit Bangabasavu naživo?
P.P.P.S.: Bohužel jsem s sebou neměla dost peněz: triko stálo čtyři sta, kdybych si ho koupila, nemám se jak dostat domu. Tak mám aspoň placku za pade. Snad jí neztratim.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kterej z těchto asi nejklasičtějších modelů kytar máte nejradši? (Kdyby se vám chtělo, můžete i napsat někam do komentářů, proč jste si vybrali to, co jste si vybrali.)

Les Paul 29.3% (60)
SG 5.4% (11)
ES 2.4% (5)
Stratocaster 31.7% (65)
Telecaster 14.6% (30)
Flying V 5.4% (11)
Explorer 5.9% (12)
PRS Standard 2.4% (5)
Jsem posedlej/á jinym modelem 2.9% (6)

Komentáře

1 oik oik | 10. listopadu 2012 v 22:39 | Reagovat

Paruku měl.

2 Habala Habala | 11. listopadu 2012 v 13:10 | Reagovat

Nojó, ale ne tu hnusnou velkou gelouškovskou ee

3 Robka Robka | E-mail | Web | 21. listopadu 2012 v 7:28 | Reagovat

Neztrať placku! Líbí se mi, jak to popisuješ, muselo to být psychedelickoboží.

4 rewan rewan | Web | 27. září 2016 v 14:17 | Reagovat

půjčka od soukromé osoby zkušenosti 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama